Kvůli bolestem po operaci nohou rok odmítala skoro všechny nabídky. Před pár týdny ale měla premiéru rodinná komedie Dušana Kleina Rodinka, v níž si zahrála jednu z hlavních postav. A objevuje se i v titulní roli tanečního muzikálu. „Jedu pořád naplno, jinak to neumím,“ tvrdí třicetiletá zpěvačka. „Ale už vím, co je to pauza,“ dodává vzápětí.

Účinkujete teď po delší pauze hned v několika projektech. Jak jste ten čas, kdy jste se zdravotně dávala dohromady, využila? Jak vás znám, nezahálela jste.
Ale i trochu zahálela. (směje se) A taky jsem pracovala v rozhlase. To byl delší dobu můj sen a teď se mi splnil hned několikrát. Měla jsem možnost točit s panem Weinlichem, s panem Ruskem a jednou jsem měla šanci podívat se do světa Augusta Strindberga, kterého jsem zatím jen jako čtenářka obdivovala a s respektem od něj udržovala odstup.

Zdravotní problémy už opravdu odezněly?
Uvidíme. Teď jsem na takové křižovatce, ale vypadá to nadějně.

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Co vám přinesla vaše nemoc a vynucený klid? Zjistila jste o sobě něco nového?
Že přesně platí tahle věta: Odpočívej ještě předtím, než únava dosáhne vrcholu. To jsem dřív neuměla.

Šetříte se?
Když do něčeho jdu, tak naplno. To se nemění. Ale mezitím umím dělat pauzy. To slovo jsem dřív neuznávala.

Dlouho jste odmítala všechny nabídky a teď se objevujete rovnou v titulní roli tanečního muzikálu Ať žije rokenrol! Není to moc velké sousto?
S nabídkou na muzikál jsem váhala. Ale spíš kvůli tomu, že jsem u muzikálu obzvlášť opatrná a vybíravá. Základem pro mě vždycky byla činohra. Ta tvoří devadesát procent rolí, které jsem si na jevišti prožila. Muzikál vnímám spíš jako hodně náročné a šťavnaté zpestření divadelní činnosti.

celý článek Lucie Vondráčková: Tancuju odjakživa na všechno, co má v sobě rytmus najdete na novinky.cz